„Stres na pracovišti“ je fenomén, kterému se nelze vyhnout snad v žádné větší korporaci, malé rodinné firmě a stejně tak ani v institucích veřejné správy. Chystaná novela zákoníku práce, o které jsme se již zmiňovali v předchozích příspěvcích, má vstoupit v platnost od dubna 2017 a měla by zahrnovat povinnost zaměstnavatele chránit své zaměstnance před nadměrnou psychickou zátěží na pracovišti.
Pravdou je, že si zatím málo kdo umí představit, jak se této povinnosti zaměstnavatelé zhostí, jakým způsobem zajistí, aby zaměstnanci netrpěli přehnanou psychickou zátěží tj. stresem na pracovišti. Odpůrci novely zdůrazňují, že stres na pracovišti se nedá zcela vymýtit, každá práce s sebou přináší určitou zátěž, které pracující musí čelit, a proto je absurdní požadovat po zaměstnavatelích, aby v rámci bezpečnosti práce stres na pracovišti redukovali, ba přímo eliminovali. Zastánci novely naopak tvrdí, že stres na pracovišti je významným faktorem ovlivňujícím pracovní spokojenost, motivaci, s tím spjatou výkonnost a následně i fluktuaci zaměstnanců. Pokud se stres na pracovišti vyskytuje dlouhodobě a v silné míře, zaměstnanci začnou být nespokojeni, ztrácejí motivaci k výkonu, stres dopadá na jejich psychické i fyzické zdraví, pracovní nasazení jim bude zákonitě klesat a pokud se situace nezmění, začnou uvažovat o změně zaměstnání, nebo zaměstnavatelé zjistí, že takový pracovník pro ně není již žádným přínosem, a rozhodne se s ním rozloučit. Problémem novely je také to, že ve firmách a organizacích často chybí dostatek odborníků, kteří by přišli s jasným a funkčním návrhem, jak stresu na pracovišti čelit a jak ho předcházet.
Ať už chystaná novela bude zahrnovat ustanovení o povinnosti předcházení stresu na pracovišti či nebude, je v zájmu každého zaměstnavatele nadměrný stres svých zaměstnanců řešit. I bez vědeckých prací a odborných výzkumů je nad slunce jasné, že tam, kde se lidé cítí méně pod tlakem, mohou otevřeně komunikovat a vyjadřovat své potřeby, se dýchá příjemněji než tam, kde se hledí jen na výkon, produktivitu a výsledky práce. Finanční odměna a benefity rozhodně nejsou a neměly by být tím jediným kritériem, na které kvalitní zaměstnanci hledí, když se rozhodují, pro koho budou pracovat.
Práce se stresem je úkolem psychologů, psychoterapeutů, nutričních poradců, fyzioterapeutů a dalších specialistů v oblasti duševního a fyzického zdraví. Nejlepším způsobem, jak se nadměrné psychické zátěži na pracovišti postavit, je oslovení právě těchto odborníků, kteří dokáží zmapovat atmosféru pracovního prostředí pomocí svých speciálních diagnostických nástrojů, umí vyhodnotit míru výskytu sociálně patologických jevů na pracovišti, navrhnout opatření a postupy, které by měly vést k jejich eliminaci. Dále pak nabízejí preventivní programy, které mají za cíl nastavit fungování pracoviště tak, aby se nadměrný pracovní stres v jeho podmínkách neutvářel. Každá organizace je jako živý organismus, má svá specifika, která ji odlišují od ostatních, proto nelze najít univerzální klíč k řešení negativních jevů na pracovišti, který by je spolehlivě vymýtil. Řešení stresu na pracovišti je v hledání jeho konkrétních spouštěčů a příčin, v odkrývání pozitivních zdrojů a v individuální práci na přenastavení negativních návyků a podpoře dlouhodobé pozitivní změny.
Balance centrum, jakož to tým specialistů v oblasti duševního zdraví, který klade důraz na celostní přístup k člověku, nabízí odpovědi na vaše otázky v oblasti řešení pracovního stresu. Jsme tu pro to, abychom vám pomohli najít cestu ke zdravějšímu pracovnímu prostředí, ke spokojenějším a motivovaným zaměstnancům, a tím i vyšší produktivitě a většímu úspěchu v tom, v čem jste dobří zase vy.
Autor: Aneta Unzeitigová