PŘÍTOMNOST – VIZE – SMYSL – JÁ
Mám radost. Moje mysl přitakává a souhlasí. V těle mám pocit povznášející energie. Proč? Říkáte si, co jsem si šlehla? Na čem si to frčím? . Nene – žádné drogy a falešné ráje!
V posledních dnech slyším názory, které dělají takové to malé CVAK. Zapadají mi do mozaiky uvědomění, poznávání světa a člověka. Potvrzují to, co se snažím žít, jak se snažím vest své klienty, sebe i své děti.
PŘÍTOMNOST – umění mindfulness. Prožívat skutečně to, co se ve mně a kolem mě právě děje. Prožívat přítomnost a sebe všemi smysly…..ano, to je pro nás dobré.
A to stačí?
VIZE – plánování budoucnosti, těšení se, touha, sen, cíle…. Co chci? Co si přeji? Kam směřuji? To je moc důležité mít a vědět. Protože jinak jsem sice přítomen tady a teď, ale pokud nevím, kam směřuji, směřuje mně možná někdo jiný, nebo okolnosti. Tak plánujme a vězme, kam chceme jít. Jakou další přítomnost chceme žít a užívat si.
A to stačí?
SMYSL – proč to vše vlastně dělám? Protože je to trendy? Protože to říká moje guru? Někdo koho teď sleduji? Protože to říká můj kouč nebo terapeut? Protože je toho plný facebook a knihkupectví? Pokud se to děje takto, tak to nemá smysl pro mě ale pro ty druhé. Svými lajky a nákupem potěšíme autora myšlenky ale co to přinese nám? Pokud tomu přikývnu, cítím že je to něco co mi zapadá do mozaiky sebepoznání, je to v souladu s mými plány, je to něco, co se chci naučit a dělám to protože vím, proč to dělám…. pak ano, pak to dává smysl mě.
A to stačí?
JÁ – by tam mělo být stále přítomné. JÁ, které se stále rozvíjí, zakouší a poznává sebe sama. Pořád jsem to já, kdo je přítomen a vědom si svého těla, emocí a myšlenek. Pořád jsem to JÁ, kdo má sny a dává si cíle. Pořád jsem to JÁ, komu to dává smysl. JÁ jsem teď. JÁ také budu. A co moje minulé JÁ? To je náš zdroj. Naše kořeny a základna. Proto je dobré znát i své minulé JÁ. Znát ho pro pochopení přítomnosti a pro svoji vlastní a dobrou budoucnost.
A to stačí?
Ano, vždy je dobré si říct: „stačí pro teď… stačí pro dnes… prostě stačí“. A usadit se ve spokojenosti že tam, kde jsem teď je to „dost“. A pak ten čas a prostor přede mnou zůstává otevřený, pro můj růst, pro moje plány a můj smysl.
A to stačí? ……To já nevím……Ale vy ano