Přednáška na téma “komunikace – její úskalí a time management” není zas tak neobvyklá. Ale pokud je určena neslyšícím dětem od 10-18 let, pak je to docela neobvyklá událost. A stála za to! S velkou vděčností za důvěru a výzvu díky vám, Vlaďko! Spousta novych uvědomění: byli tam půl hodiny před zahájením přednášky (obvykle chodí lidi na poslední chvíli 
), není možné dělat všechny aktivity tak, jak obvykle (zavřit oči moc nejde), nedívají se na mne jako lektora ale na tlumočníka, jak vím, zda mi rozumí?, je potřeba rozhýbat neverbální komunikaci pro vzájemně potvrzení pochopení, není důležitá práce s hlasem, která je pro mne tak důležitá, krom mne jsou vepredu ještě další 4 “lektoři” překladatele do znakové řeči (Čeština, Litevština, Lotyščina, mezinárodní znakovka), to je docela hezky pocit, ze na to nejsem sama , jo a ja prednasim anglicky , jsou nadšeni herní aktivitou a berou ji hodně vážně, to je mile, mají zájem se o sobě něco nového dovědět… Nakonec je má přednáška dost osobní…. je o jedinečnosti člověka, o hendikepech, které všichni máme, o sociálních sítích, o srovnávání se, o falešnosti a virtualnosti, o důležitosti žití v realitě, o nutnosti časových limitů, o nebát se být jiný, o sile člověka postavit se osudu… bylo to moc hezké! Dekuji 
