Psychologie a medicína. Je téma, kterým se v posledních měsících v Balance Centru dost zabýváme. Naši klienti pro psychoterapii a koučink často (a stále častěji) přichází s tím, že berou psychofarmaka. Jakože běžná věc… lidé si tento postup vzájemně doporučují, je to dnes normální a obvodní doktor, pokud jsou výsledky vyšetření v pořádku, doporučí psychiatra nebo sám psychofarmaka předepíše. Diagnostický rozhovor, který má vést k správné volbě léků, však probíhá údajně jen velmi zřídka. Psychiatrie se studuje na medicíně, pochopitelně se tedy doporučí kolegiální řešení. Zamýšlím se nad tím, do jaké míry mám vliv na život a zdraví svých klientů? Kde mám pustit a nechat odpovědnost na klientovi a jeho doktorech? Mým oborem je psychika a osobnost klienta, nikoli jeho fyzické zdraví. Jsem však psychoterapeut se zaměřením na práci s tělem a musím říci, že má intuice mě často vede k tomu, že psychika vcelku jasně dává o sobě znát skrze tělesné potíže. Že jsme tedy na poli psychosomatiky, a ta, jak víme, je u nás bohužel v plenkách. Léky klientům slibují úlevu od nepohody, ta však nepřichází. Naopak, často se stav ještě zhoršuje. Naše spolupráce na spokojené psychice a řešení životních potíží klientům dává smysl, ale vše nejde hnedka vyřešit, prostě se to musí postupně odpracovat. Jsme holt vědci, nikoli kouzelníci a zázraky bohužel neumíme. Pokud se na něco v životě zadělávalo několik let – často desetiletí, je vcelku nereálné si myslet, že za týden máme hotovo. I když jsem moc ráda, že se nám u většiny klientů progres daří velmi dobře a řekla bych i rychle. Stále častěji se ptám, zda opravdu doktoři a psychologové spolupracují? Zda jim jde o stejnou věc? Zda se nám podaří klienta dostat do stavu zdraví a spokojenosti? Protože klient často už sám neví a je bezradný. Dostává léky a je doporučený na léčbu na psychiatrii, smiřuje se s tím, že je s ním něco v nepořádku, že je nemocný a ….začíná toto poselství žít. Z mého pohledu je to zdravý člověk, který má v životě potíže a někdy opravdu není snadné je řešit….ale jak neustále povzbuzovat život, zdraví a pohodu, když na druhé straně slyší – dáme lék, musíte se léčit, ještě další vyšetření…. Stále věřím, že nám jde všem o to stejné, a sice dobro a zdraví klienta. Stále více věřím v nutnost spolupráce, celostní a psychosomatický přístup k člověku. Kéž se nám to dobře daří!
Co si vy myslíte o tématu psychofarmaka, psychoterapie, psychosomatika? Jaká je vaše zkušenost? Děkuji za vaše příspěvky!
Jana K