A CO DĚTI? MAJÍ SI KDE HRÁT?

No ano….ale jeeeen doma!

Ano, svět se nezměnil jen pro nás dospělé. Změnil se, a to velmi významně, i pro naše děti. Začalo to takto: „Jupeeee ! Nemusíme do školy (někteří prckové zajásali i když nemusí do školky)!“ A nyní slýcháme: „Kdy už půjdeme do školy (školky). A kdy už budou kroužky?“ Ale copak copak, že?

Chybí jim zaběhlé návyky, řád, kamarádi, jiné než jen rodičovské autority, učit se se všemi pomůckami, moci se vyběhat a dělat to, co je baví v prostředí, kde je to baví, a které je k tomu určené.

Milovaných rodičů jsou nasyceni. Milovaní rodiče jsou vycucáni. Už s nimi není zas taková sranda. Protože rodiče jsou už také natěšeni, kdy už to skončí, a že se vrátí ke svým věcem, a to svým, k tomu určeným způsobem. Ale hlavně proto, že jsou vycucáni!

V příštích dnech tedy mini série fenoménů spojených s dětmi.

PS: Vycházím z praxe (osobní i profesní), tedy nadhazujte své zkušenosti a postřehy, co se u vás doma s dětmi děje. Pokusím se je s vámi uchopit.