Pracovní stres, jeden s nejčastěji zmiňovaných a diskutovaných negativních jevů na pracovišti. Na přehnaný psychický tlak a přetížení si stěžují jak zaměstnanci soukromých firem, tak i státních institucí. Mnozí z nás se se stresem na pracovišti potýkají dnes a denně a každý večer usínají s těžkými myšlenkami, že je další den čeká to samé a možná v horší podobě. Stres podobně jako úzkost je v současnosti nejrozšířenější hrozbou našeho psychického zdraví a jeho následky se výrazně projevují v našem celkovém zdraví (jak je známo, stres má celou škálu doprovodných somatických příznaků). Stres, pokud je ho příliš a trvá dlouhou dobu, není určitě blahodárný, a je potřeba se mu věnovat. Stres v rozumné míře a dokonce s pozitivním kontextem je v pořádku, nazývá se eustres, do života patří a má svůj význam. Ale o tomto tématu někdy příště. Pokud jste v pracovním stresu každý den, nosíte si jej domů, usínáte s ním, hrozí, že si to vyžádá své následky podobně, jako je tomu u chronických nemocí. Prevence stresu, by měla být samozřejmostí podobně jako návštěva zubaře kvůli kontrole zubního kazu. A protože je právě zaměstnání častým rodištěm stresu nebo mu alespoň vytváří úrodnou půdu, kde jinde by se tyto „preventivní prohlídky“ měly konat? A kdo jiný by měl mít hlavní zájem udržet si zdravé a spokojené zaměstnance než firmy, jejíž snahou je získat co nejvíce za co nejméně. Prevence je totiž nejekonomičtější způsob jak bojovat s patologickými jevy, a to platí nejen v medicíně.
Dle průzkumů agentury EU-OSHA (www.bezpecnostprace.info), která se pokusila zmapovat příčiny pracovního stresu, 72% z dotazovaných uvedlo, že nejčastější příčinou stresu je pro ně reorganizace práce nebo nejistota zaměstnání. 66% z nich uvedlo, že nejčastější příčinou stresu je pro ně dlouhá pracovní doba a zatížení. 59% odpovědělo, že nejčastější příčinou stresu je pro ně šikana nebo obtěžování na pracovišti. Všechny tyto nežádoucí a škodlivé jevy se ale dají eliminovat a předcházet už jen tím, že se na tyto problémy zaměstnavatelé zaměří a budou jim věnovat patřičnou pozornost (tzv. Hawthornský efekt), konzultovat je s odborníky a spolupracovat na jejich odstranění. Zmíněný průzkum dále poukázal na to, že 4 z 10 zaměstnanců si myslí, že prevence stresu v jejich zaměstnání není dobře ošetřena.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Michaelou Marksovou se konečně rozhodlo na tato alarmující fakta zareagovat návrhem novely zákoníku práce, kde má být v rámci bezpečnosti práce zařazena povinnost zaměstnavatelů předcházet stresu na pracovišti. Jak na tuto novinu reagují podnikatelé? Samozřejmě že negativně, nikdo ale nečekal, že zajásají, zatím nemají důvod, chce se po nich opět něco navíc. Chybí přesné informace, co konkrétně se bude od firem vyžadovat, kolik to bude stát, jakým způsobem se bude dodržování zákonu kontrolovat a jaké budou sankce v případě selhání? Tyto otazníky vzbuzují v podnikatelích nejistotu, obavy a pochopitelně i odpor k připravované novele. Prevence stresu na pracovišti je ve vyspělých zemích žádoucím trendem a Čechy mezi vyspělé země patří, tak proč obavy z pokroku? Stačí se pídit po informacích a možná to znechucení trochu opadne.
Čeho se zaměstnavatelé nejvíce obávají? Pokusíme se reagovat na protiargumenty a zodpovědět nejčastější otázky:
Novela může být bránou k otevření mnoha soudních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, zaměstnanci mohou začít novely zneužívata křivě obviňovat zaměstnavatele…
Mnoho nesmyslných soudních sporů už v naší zemi probíhá a probíhat zřejmě bohužel bude. Jak bude tato věc zákonem ošetřena v zákonu novém? Doufejme, že po odborném posouzení možných rizik a spekulací. Určitě by v těchto kauzách měl mít důležitou roli posudek psychologa nebo lékaře. Ten by prokazoval, zda mohlo dojít k psychické újmě zaměstnance na základě stresu z práce či nikoliv.
Dokazování provinění firmy, která prevenci stresu zanedbala, bude velmi složité a obtížné…
Ano, avšak smyslem novely není hledat viníky a trestat je. Úspěšné zavedení zákona do praxe se projeví v odkrývání příčin stresu na pracovišti a následným návrhem postupu jeho eliminace. Samotná prevence a vědomí, že se má dbát na eliminaci stresu, zamezí rozvoji dalších rizikových faktorů. Více než trestat bychom podpořili myšlenku nutnosti zavést opatření k nápravě a hledat řešení. Školení BOZP se také stalo v mnoha firmách formální fraškou. Rizika, které jsou v BOZP zmíněná, však určitě za poslední dobou klesla. Prostě se ví, že to musí být v pořádku. Udělala se opatření a myslí se na to, zaměstnavatelé i zaměstnanci. Podobně by mohl zafungovat i nový zákon.
Jak se mohou firmy chránit před možným obviněním z nedodržování prevence stresu na pracovišti?
Tím, že si samy vytvoří vlastní normy a konkrétní postupy, jak stres na pracovišti preventovat a jak jej v případě výskytu řešit. Mohou se poradit a spolupracovat s odborníky na psychické zdraví – lékaři a psychology. I ve spolupráci s nimi mohou nechat proškolit stávající zaměstnance, kteří mají BOZP ve své kompetenci. Tito pak mohou s psychologem či lékařem pravidelně aktuální situaci ve společnosti prověřovat.
Jak budou probíhat kontroly a případné sankce?
Postihů se není třeba tolik obávat. V navrhované novele se mluví o preventivních zaopatřeních, které by měli být v zájmu všech, zaměstnanců i zaměstnavatelů. Cílem je zlepšení řízení a organizace práce prostřednictvím optimálního rozvržení férových norem práce a ne zavedení pravidelných kontrol a sankcí.
Jakých konkrétních sociálně patologických jevů (příčin stresu) se bude novela týkat?
Jak z uvedeného výzkumu vyplývá, nejvíce ohrožující faktory jsou ty, které je třeba nejvíce sledovat a preventovat. Neustálé změny a reorganizace práce, z nichž plynoucí nejistota a obavy ze ztráty zaměstnání – eliminací těchto změn je možné stresu předcházet. Násilí a obtěžování na pracovišti (mobbing, bossing aj.)- mapováním vztahů na pracovišti, pozorováním a dotazováním se zaměstnanců na jejich spokojenost, to vše může vést k eliminaci těchto jevů. Zaměření se na zlepšení komunikace na pracovišti pak může předcházet celé řadě dalších nepříjemností, které vedou k prohlubování pracovní nespokojenosti, snížení pracovní motivace, fluktuaci a tím i nižší prosperitě firmy, nemusíme mluvit jen o stresu, který to celé provází.
Jaké jsou Vaše další otázky? Rádi je zodpovíme. Jste pro novelu o prevenci stresu na pracovišti či nikoli? Váš názor nás zajímá.
Autor článku: Aneta Unzeitigová
http://echo24.cz/a/iFkVA/zajistit-praci-bez-stresu-podnikatele-desi-novy-navrh-marksove